SITUACE
ŠIRŠÍ VZTAHY
Zlosyň leží při jižním okraji centra Mělnické kotliny, při úpatí Dřínovského vrchu vysokého 241 m nad mořem. Kdysi byla tato oblast porostlá převážně lužními lesy, dnes je intenzivně zemědělsky využívána. Půdu tvoří úrodné naplaveniny a štěrkopísky. Správní území obce Zlosyň přímo sousedí s katastry obcí: Vojkovice, Veltrusy, Všestudy, Chvatěruby, Úžice a Dřínov.
Území je ohroženou těžbou písku, který je zde velice kvalitní. Územní prognóza počítá s rozšířením místních pískoven, které by mohly přímo sousedit s vesnicí.
Dále je v těsné blízkosti navržena územní rezerva pro rychlodráhu. Její výstavba by znamenala pro obec další optickou i fyzickou překážku a výrazně by zhoršila vnímání obce.
Okolí je značně poznamenáno výrobou, těžbou a skladováním. Na mapě (viz níže) nalezneme řadu průmyslových objektů. Kromě fotovoltaické elektrárny, která je umístěna zrovna v nejlepším výhledu, se většina z nich na vnímání obce nijak nepodílí.
Blízkost Prahy znamená pro obec příležitost rozvoje, k jejíž problematice se vyjádřím níže.
ORTOFOTOMAPA
STRUKTURA
schwarzplan
veřejné - neveřejné
zpevněné - nezpevněné
SCHÉMA
ÚZEMNÍ PLÁN
K náhledu zde.
HISTORIE
Své jméno si Zlosyň prý zasloužila kvůli šibenici na kopci Dřínov. Zločinci odsouzení na smrt si své poslední hodiny odpykávali právě zde ve vesnici. Barokní špýchar ve vesnici své doby dokonce sloužil i jako věznice.
Vesnice se nachází ve starobylé sídelní oblasti českého Polabí. Na základě četných archeologických nálezů víme, že tato oblast byla osídlovaná již od neolitu (mladší doby kamenné - tj. asi 5000 let před Kristem). Na území Zlosyně sice žádné archeologické nálezy nejsou, avšak v jejím nebližším okolí (Dřínov, Obříství, Zálezlice, Vepřek, Mlčechvosty) byly učiněny velmi významné nálezy. Dřínovský vrch, při jehož úpatí obec Zlosyň leží, byl v pravěku využíván jako výšinné opevnění.
První písemné záznamy o obci Zlosyň jsou sice až z roku 1316, avšak je vysoce pravděpodobné, že ves tu byla již v době českého raného středověku, tj. v 10. až 11. století, protože je doloženo, že v této době bylo ve zdejší oblasti již trvalé a stabilizované osídlení. Na nevýrazné vyvýšenině na úpatí Dřínovského vrchu vzniklo zemědělské osídlení snad již ve slovanské době hradištní.
V obci nejsou historické památky, o kterých bychom měli záznamy ve starších pramenech. Podle záznamu z roku 1654, kde se uvádí ... "Zlosíň, celá pustá"... je nanejvýše pravděpodobné, že obec byla zničena za třicetileté války. Protože obce dočasně zaniklé a opuštěné za třicetileté války, se většinou obnovily v původních lokalitách, lze předpokládat, že stejný osud měla i Zlosyň. K původní struktuře sídel, pravděpodobně po novém osídlení, vznikl barokní velkostatek se špýcharem, který je největší a dominantní stavbou v obci.
Obec Zlosyň vznikla jako zemědělská ves a po celou historii i nedávnou minulost také se zemědělství souvisel stavební i společenský rozvoj obce.
Původní obec Zlosyň vznikla jako seskupení hospodářských dvorů a stavení okolo návsi, jejíž prostor je dodnes velmi dobře zachován. Centrum obce představuje náves s rybníkem. Severně od návsi jsou velké zemědělské usedlosti - dvory, na jižní straně návsi naopak drobnější zástavba, pravděpodobně z doby raabizační parcelace v 18. století.
Ačkoli zemědělská výroba byla po celou historii obce dominantní, nárůst počtu obyvatel na konci 19. století zahájil postupně dojíždění části obyvatel za prací do okolních rodících se průmyslových center.
V té době ve Vojkovicích vznikl konzervárenský provoz (založil a vlastnil jej Karel Schuster (1874-1935), v r. 1948 byl znárodněn a začleněn do s.p. Fruta), v Úžicích cukrovar. Oba provozy vázané na zemědělství zabezpečily pracovní příležitosti v době jejich poklesu v zemědělské prvovýrobě. Ve 20. století se se začala rozvíjet výstavba mimo původní náves, především v jižní části obce. Odliv obyvatelstva se zvýšil v 70. a 80. letech 20. století.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Katastrální území obce je velmi silně zemědělsky využíváno, přispívá k tomu především rovinatá krajina s půdou vysoké bonity. V katastru obce Zlosyň je celkem 448,8 ha zemědělské půdy. V katastru obce leží lesní masiv Zlosyňského háje s uznanou bažantnicí. Jde o nejkvalitnější souvislý lesní celek v oblasti. Porosty jsou převážně smíšené, borové a bukové, v okrajích akáty. Háj je regionálním biocentrem a má velký význam i z hlediska myslivosti. Je ve správě LZ Mělník, lesní správy Obříství. Drobné lesíky v katastru obce nemají sice hospodářský význam, ale mají vysokou krajinářskou a ekologickou hodnotu. Celkem je v katastru obce Zlosyň 105,5 ha lesní půdy.
Území obce Zlosyň leží při rozvodnici mezi řekami Vltavou a Labem, která probíhá přes Dřínovský vrch. Jižní část katastru spadá do povodí Černavky, která ústí do Labe a severní část do povodí Kozárovického potoka, který je přítokem Vltavy.
V obci je kvalitně upravený návesní rybník, který je napájen podzemní vodou Dřínovského vrchu a dešťovou povrchovou vodou. Vody odtékající z rybníka se ztrácejí v rybníčcích pod obcí, kde začíná oblast propustných štěrkopísků vltavských říčních teras. Štěrkopískové terasy Dolního Povltaví, zasahují především severní partie katastrálního území obce Zlosyň.
VYBAVENOST
Občanská vybavenost a služby v obci jsou limitovány velikostí a možnostmi obce. Jejich realizace je většinou spojená s bydlením provozovatele. Řemesla a služby se však provozují spíše jako drobné přilepšení k hlavnímu zaměstnání.
Obyvatelé obce dojíždějí do spádových center Kralup nad Vltavou, Veltrus a Odolené Vody. V obci je jedna hospoda. Základní škola byla v obci zrušena pro malý počet zapsaných dětí, proto většina dětí navštěvuje školu ve Veltrusích, kam musí dojíždět autobusem. V objektu opravené a zrekonstruované školy je dnes obecní úřad, kde funguje i knihovna a tělocvična. Za lékařskou péčí dojíždějí obyvatelé mimo obec.
OBRAZ VESNICE
zdroj: http://www.zlosyn.cz/info.htm